Boj o Děd - očima velitele útočného týmu
název: Boj o Děd
datum: úterý 27.12.2011
místo: Beroun - Děd
počasí: jasno
teplota: cca 5°
účast: L. David, T. Bartolen, L. Koukol, M. Bejvl (rekrut),
R. Bartoníček (rekrut), Jan Krull (rekrut), R. Ogarkov (rekrut)
Letošní teplá zima a Vánoční prázdniny nám dovolily sejít se v úterý 27.12. pod Dědem na naší domácí půdě v Berouně u domu Přemysla Kotoula. Celý tento trénink probíhal, jak jsme si s T. Bartolenem domluvili, v trochu vojenštějším duchu než naše normální tréninky. Po příjezdu posledních střelců (nutno podotknout, že přišli všichni včas, což jsem už dlouho neviděl! (možná proto, že jsem konečně přišel včas i já :D )), jsme si dali nástup na blízkém poli a byl vysvětlen první úkol.
Rozdělili jsem se do dvou týmů - útočný a obraný. Útočnému týmu - Bejvl, Bartoníček, Ogarkov - jsem dělal velitele já. Obranému týmu - Krull, Koukol - velitel T. Bartolen. První úkol s názvem "Zabij snipera" byl na vysvětlení jednoduchý: Obraný tým se vydá dřív a kratší cestou na Děd, sniper si zaleze nahoru na rozhlednu a ostatní střelci v jeho týmu ho budou krýt. Útočný tým musí zabít sniper - tím hra končí.
Jak jsme si naplánovali, tak se taky stalo. Obraný tým se od nás oddělil a střelci z mého týmu se ještě chvilku upravovali a diskutovali. Pak jsme se vydali na cestu i my. Při první zastávce v lese U Dubu, jsme si konečně mohli vyzkoušet hop-up, protože do teď jsme šli obydlenou částí. Svou novou zbraň si konečně mohl vyzkoušet i M. Bejvl a to nový airsoftový SA vz. 58 (cena: cca 20.000,- Kč). Když jsme zjistili, že všechno funguje a všechno střílí jak má, pokračovali jsme v cestě. Skoro celou trasu jsme šli po lesní cestě, takže jsme drželi formaci "cesta" s pointmanem R. Ogarkovem. K rozhledně jsme se dostali z jiho-východu a přiblížili jsme se až na cca 30 metrů bez kontaktu. Poté začala palba z věže, kterou jsme okamžitě opětovali a začali rozhlednu obíhat zleva. A sniper byl opravdu nahoře na rozhledně! Úplně nahoře byl také Koukol s plynovou CZ 75 a z jednoho okna na nás kropil T. Bartolen. Vypadalo to jako téměř nedobytná pevnost, ale Ogarkovi se povedla parádní věc. Při krycí palbě na věž rozhledny trefil snipera a hru nám tím vyhrál.
Poté, při odpočinku a svačení, jsme zjistili nepříjemnou věc: díky teplotám nad nulou přežili komáři - lítalo jich kolem nás minimálně 10 (pozn. doporučuji si na příští akci vzít spreje proti hmyzu!)
Po svačince jsme se rozhodli si zahrát na bývalé downhillové dráze, takže jsme se rozdělili na dva týmy, aby byly síly vyrovnané. Postupně jsme se dostávali zpátky k místu srazu, kam jsme dorazili cca v 15:00.
Trénink hodnotím kladně - naučili jsme se nové věci, odzkoušeli znalosti těch starých. Parádně jsme si zahráli a zkusili nové rekruty. Speciálně bych chtěl za sebe pochválit rekruta Radka Bartoníčka, který k nám přešel z pražského SF týmu, a který během hry nasbíral osobní skóre 8:0 a při hře se choval profesionálně a velmi zkušeně. Jen tak dál Radku! :)